Zklidnění dopravy ve městě, bezpečnější ulice

Chybí funkční opatření ke zklidnění dopravy – zpomalovací ostrůvky u vjezdů do města, u přechodů a míst pro přecházení – to vše dokáže zpomalit automobilovou dopravu a zvýšit bezpečnost chodců. Zároveň lze zpomalovací prahy řešit i kvalitně s potlačením hluku. Obytné zóny mají přednostně sloužit chodcům a místní dopravě, ne být dopravním koridorem. A musí tak na první pohled i působit.

Snahou je, aby z každé části města došlo dítě bezpečně ke dveřím své školy či školky. Přechody ani bezbariérové trasy na sebe leckdy nenavazují. Toto je naše priorita.

Jsme PRO… zajištění klidnějších a bezpečnějších ulic s chodníky.

 

Veřejná prostranství pro trávení času a setkávání

V ulicích a na náměstích se pohybujeme všichni. Jistě raději půjdeme příjemnou ulicí, sedneme si s přáteli na lavičku pod stromem, než abychom jen prošli „asfaltovým koridorem“. Chceme, aby ulice, nikoliv asfalty, propojovaly odpočinková místa a dětská hřiště, která jsou kultivovaně navržená se zelení a posezením. Ulice není jen asfalt, ale i stromy, chodníky, osvětlení. Chodníky, které na sebe navazují, řešení obytných zón, kde ulice přednostně slouží chodcům a ne autům. S tím se váže i koncepčně řešené parkování a zálivy pro kontejnery. Řešení veřejného osvětlení, které dosvítí jen tam, kam je potřeba, neoslňuje a nesvítí zbytečně všude kolem (tedy bez světelného znečištění).

Přispěli jsme ke zřízení funkce městského architekta, na kterého aktuálně probíhá výběrové řízení. Chceme jeho služeb využívat, respektovat jeho odbornost, řešit s ním koncepci a rozvoj města a aktivně s ním komunikovat.

Chceme nový dům pro seniory, zasazený do zeleně a v návaznosti na centrum dění a života. Stejně tak chceme vhodně umístěná dětská hřiště.

Jsme PRO… vybudování kvalitního a příjemného veřejného prostoru sloužícího
přednostně lidem, ne autům.

 

Malebné centrum města s obchůdky a parkem

Město potřebuje kvalitní náměstí, které v současnosti nemá, a na něj navazující zelený park propojující ulice obklopené veřejnou vybaveností – obchody, službami. Budeme podporovat drobné živnostníky v centru města a poskytneme jim prostor pro další rozvoj.

Potřebujeme kvalitní a důstojné centrum citlivě dotvářející historický ráz. Zasadili jsme se o vytvoření územní studie na centrum. Nyní aktivně řešíme další kroky k tomu, aby se pouhá studie proměnila ve skutečnost.

Po volbách bude potřeba dořešit otázku dopravy v centru. Je potřeba pracovat na řešení, které sice odvede část dopravy z centra, ale zároveň nepoškodí místní obchodníky. Na toto téma je potřeba vyvolat diskusi.

Jsme PRO… vytvoření důstojného centra s náměstím, obchody a zelení, které si město i jeho obyvatelé zaslouží.

 

Důsledné řešení financování a časových plánů velkých investic

Stávající návrh přístavby školy a sportovní haly vzešlý z architektonické soutěže je kvalitní, stejně tak návrh na dostavbu centra města „Smetanky“. Obě akce jsou pro město zásadní a v obou případech se jedná o velké investice.

Nahlas říkáme, že kvůli oběma zmíněným akcím se investiční akce města musí uskrovnit. Musí být ale jasně řečeno, které investice to budou a jaký na nás budou mít dopad. Nechme vypracovat studii proveditelnosti a vyhodnotit, které z dalších investic je vhodné odložit a které ne. Sestavíme ucelený plán financování a časových vazeb.

Získávaní dotací je nutné řešit systematicky. Vytvořme na úřadě místo dotačního odborníka jako v některých jiných městech.

Jsme PRO… realizaci velkých investic s pečlivou přípravou a systematickým získáváním dotací.

 

Investice do výstavby a rekonstrukce vodovodů a kanalizací

Zbytečné ztráty na vodovodním potrubí, čištění dešťové vody na ČOV platíme všichni ve vodném a stočném. Město potřebuje vyšší investice do rekonstrukcí a do staveb nových vodovodních řadů. Od roku 2020 je z důvodu nízkého tlaku vyhlášena uzávěra. To znamená, že ve velké části města není možné připojit nová odběrná místa. Dle odborníků ze sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR by města měla investovat do obnovy cca 1,5 % z hodnoty vodohospodářského majetku. Starý Plzenec by měl tedy investovat cca 10 mil. Kč do obnovy vodohospodářského majetku ročně. Město v současné době investuje průměrně 4,3 mil. Kč ročně. Investice do vodohospodářského majetku jsou tedy nedostatečné.

Zaměříme se na realizaci nápravných opatření – dostavbu potřebných zokruhování, rozvoj vodohospodářského majetku. Budeme řešit nakládání s dešťovými vodami – budováním a rozvojem dešťové kanalizace, vsakováním, případně retencí dešťových vod.

JDE TO… dát do vodohospodářské infrastruktury více finančních prostředků, a tím zefektivnit provozování vodohospodářského majetku.

 

Město musí komunikovat s občany

Prosadili jsme online přenosy ze zastupitelstva a zřízení plánu investic. Zpracovali jsme a navrhli zveřejňování kompletních materiálů pro zastupitelstvo. Chceme tímto směrem pokračovat dál.

Je nutné s občany komunikovat, pořádat veřejná projednávání a naslouchat jejich názorům. Celkově zpřehlednit činnost města tak, aby občan mohl bez obtíží vědět, co se děje, aniž by si musel informace složitě dohledávat. Na každý dotaz či podnět městu musí přijít odpověď. Stejně tak je nutné diskusí a veřejným projednáním řešit např. dopravní napojení „Finkova pole“.

Volební témata 2022

PROMYŠLENÁ SPRÁVA OBCE MÍSTO VRŠENÍ DLUHŮ

Zaměříme se na vyšší podíl dotací v investičním rozpočtu města. Víme, že to jde.

Sedlec a Plzenec mají velmi nízké příjmy v přepočtu na obyvatele. Jeden z důvodů je opravdu velmi nízké čerpání dotací na investiční akce. V posledních 12 letech byla ruka poskytovatelů dotací neobvykle otevřená, zejména Regionální operační program umožňoval rekonstruovat veřejné komunikace v obci v zásadě zadarmo (výše dotace 92,5%), ale město….nic… Ani jedna dotace z ROP.A tak to pokračuje dál. Jiná města se z těchto peněz oblékla do zcela nových šatů. A co třeba dotace na větrání do škol, která by přinesla obří úspory? Nic. Příkladů najdeme mnoho. ROP už není, ale je tu řada nových příležitostí.

Této problematice rozumíme a máme velké zkušenosti, které jsme připraveni využít pro naše město. Zkostnatělou nepřipravenost je třeba nahradit velkou skříní připravených projektů se stavebním povolením a vrhnout se na to.

Navíc – vyšší čerpání dotací pocítíte Vy všichni a navíc bude možné realizovat akce, o kterých se zatím pořád jen mluví.

ZKLIDNÍME SILNIČNÍ DOPRAVU

Dá se udělat mnoho, jen se zatím nezačalo. Dostupná a promyšlená řešení existují.

Chybí funkční opatření ke zklidnění dopravy – zpomalovací ostrůvky u vjezdů do města,  u přechodů a míst pro přecházení – to vše dokáže zpomalit automobilovou dopravu a zvýšit bezpečnost chodců. Zároveň lze zpomalovací prahy řešit i kvalitně s potlačením hluku. Obytné zóny mají přednostně sloužit chodcům a místní dopravě, ne být dopravním koridorem. A musí tak na první pohled i působit. Snahou je, aby z každé části města došlo dítě bezpečně ke dveřím své školy či školky. Přechody ani bezbariérové trasy na sebe často nenavazují. Toto je naše priorita.

ZASTUPITELSTVO JE TU PRO OBČANY

Zastavme ponižování občanů na zastupitelstvu! Zajímají nás i obyčejné problémy, pod kobercem možná najdeme i ten Váš.

Prosadili jsme online přenosy ze zastupitelstva a zřízení plánu investic. Zpracovali jsme a navrhli zveřejňování kompletních materiálů pro zastupitelstvo, protože jen informovaný zastupitel dokáže odpovědně rozhodnout. Chceme tímto směrem pokračovat.
Je nutné s občany komunikovat, pořádat veřejná projednávání a naslouchat jejich názorům. Na každý dotaz či podnět městu musí přijít konkrétní odpověď, nikoli fráze. O velkých a důležitých projektech, které ovlivňují denní život občana, je nutné veřejnost informovat a veřejným projednáním řešit. Příkladem je třeba dopravní napojení „Finkova pole.“, kde díky odsouvání problému, rozhodování za zavřenými dveřmi a neinformování dotčených stran rostly petice, jako houby po dešti. Občan, který ví, že bude vyslyšen a jeho názor zohledněn přeci petici nepíše, nemusí.

SEDLEC NENÍ KOLONIE

Zastavme přehlížení problémů odstrčených částí města, jako je Sedlec nebo Malá Strana. Jedeme v tom všichni!

Některé části města a jeho obyvatelé se často právem cítí na okraji zájmu vedení města. Chceme všem částem města a jejich zvelebování věnovat stejnou pozornost i finanční prostředky. Jen samotný fakt, že nejvíce petic vzniká v poslední době právě v okrajových částech města, mluví za vše. Problematické odvodňování ulic, napojování k developerským projektům atd. Obyvatelé zde mají právem pocit, že se jedná o nich bez nich. Občané Sedlce a Plzence musí vědět o záměrech města v dostatečném předstihu a v maximálních detailech a bez ohledu na to, v jaké části žijí.
K mnoha lokalitám je navíc třeba přistupovat citlivě a co funguje, dále rozvíjet a podporovat, ne nutně měnit. Například „hasička“ a její okolí, prostor využívaný aktivně i místní školou a školkou, tvoří jakousi si prodlouženou ruku zdejší školní zahrady. Ve všem je třeba hledat souvislosti. Sedlecká náves, kde místní pořádají jarmarky a další fajn akce pro nás všechny. Zaslouží si větší péči a pozornost? Podle nás rozhodně ano.

ŠKOLKY PRO VŠECHNY MÍSTNÍ DĚTI

Netrhejme partu, jde o budoucnost! Dovolme našim dětem, aby se vešly do zdejších školek všechny a byly tam rády.

Naše město se neustále rozrůstá. Vznikají tu lokality pro stavbu domů, např. lokalita u Plzenecké železnice, ul. Sládkova a Havlenova a další. Musíme tedy předpokládat i vyšší obsazenost místních školek, na to ovšem nejsou připraveny. V současné době jsou obě školky plně obsazeny a s přístavbou se nepočítá.
Je třeba se na tuto situace začít připravovat. Chybějí demografické analýzy, které si město naší velikosti nemůže dovolit. Možnosti tu ale jsou. Pokusíme se ještě využít obří dotace na dětské skupiny, připravíme projektové dokumentace na stavby a přístavby školek. Opravdu si myslíme, že je správné, aby děti ze Sedlce a Plzence nebyly rozdělovány do školek v okolí. Že je zkrátka důležité pro nás všechny, aby si vytvářely lokální komunity už od útlého věku a cítily, že patří právě sem.

MODERNÍ A VYBAVENÉ ŠKOLY

Chceme vychytané školy, do kterých se děti budou těšit, školy se zajímavou a jedinečnou nabídkou.

Rádi bychom z pozice zřizovatele základních škol školám co nejvíce pomáhali a podpořili je v rozvoji. Základní škola je ta nejdůležitější instituce, kterou město má. A ze strany zřizovatele to musí být vidět a cítit. Na školu, i díky přílivu nových žáků z důvodu rozrůstání se našeho města, jsou kladeny velké nároky. Také tlak společnosti na rodiče je jiný, než dříve a vybalancovat nároky doby a možnosti rodičů a dětí je také mnohdy nadlidským výkonem. Vůle a cíl je ale na straně rodičů a školy přeci v mnohém stejný. Vychovat samostatného, ohleduplného a myslícího jedince, který si bude věřit a bude se umět realizovat v tom co umí a čím může být prospěšný ostatním.

Chceme být dobrým partnerem pro školu i pro rodiče, které tam děti každý den posílají. Chceme, aby všechny složky vzájemně komunikovaly a dokázaly si říct, co je třeba zlepšit a co respektovat. Aby se škola rozvíjela i s ohledem na nároky dětí a jejich zájmů, talentů, specifik a zaměření. Aby škola měla dostatek kvalitních kantorů, kteří by přinášeli i nové podněty a nápady. Školám v Sedlci a Starém Plzenci by třeba slušelo větší propojení s naší velice kvalitní ZUŠ. K tomu jsou třeba prostory a další podpora – a od toho tady město přeci je. Škola, rodiče ani žáci v tom nejsou sami. K českému školství máme spousty výhrad a nemůžeme ho změnit. Určitě ale umíme pro naši školu vytěžit maximum a umožnit tím povolaným ve škole, aby dělali to, co umí nejlépe, věnovat se našim dětem.

RADYŇSKÉ LISTY NEJSOU ČASOPIS VLASTA

Občané mají právo vědět, co se opravdu děje a včas.

Radyňské listy jsou komunikační prostředek, který se dostane ke každému obyvateli Starého Plzence a Sedlce. Proto se přímo nabízí, aby Radyňské listy nesloužily pouze jako sebeprezentace vedení města a jeho úspěchů, ale aby byl poskytnut větší prostor pro informace, které občané skutečně potřebují.
Úvodník paní starostky je nepřehledný. Radyňské listy bychom chtěli rozdělit do více částí, ve kterých by lidé dostali jasnou a jednoduchou informaci o tom, na čem se pracuje v přípravné fázi, jak se pokročilo u již realizovaných projektů atd. Radyňské listy by také měly sundat své pomyslné „růžové brýle“ a informovat o stavu města a všech projektech či plánech objektivně. Mnoho věcí se nedaří, realizace se z nějakých důvodů odkládá, nebo ruší, kontroverzní témata jsou také zmíněna jen okrajově, nebo vůbec. Zažitá praxe, kdy paní starostka k článkům občanů v tom samém čísle Radyňských listů vydá i své reakce, které jsou navíc často manipulativní, nebo nepřesné, je naprosto nepřípustná. Běžný občan, nebo opoziční zastupitel, který je v článcích zmíněn, také tuhle možnost nedostane. Radyňské listy nelze tímto způsobem zneužívat ke svému osobnímu prospěchu.

PĚŠKY PO SEDLCI A PLZENCI BEZ OBAV

Promyšlené přechody, chodníky i parkovací místa jako naprostá samozřejmost současnosti. Každé dítě musí dojít do školy bezpečně!

Bezpečnost komunikací našeho města je dlouhodobě zanedbávána. Rodiče z některých částí města nemohou pustit své děti samotné do školy, protože se nevyhnou přebíhání velmi frekventovaných komunikací bez chodníků a přechodů. To se musí změnit a je to jedna z našich hlavních priorit. Chybí systém organizace ulic a obytných zón. Chybí parkovací stání pro auta, zálivy pro kontejnery atd. Ulice jsou ve výsledku nepřehledné a pro chodce nebezpečné. Stavby a opravy je navíc nutné lépe plánovat a organizovat a informovat o nich alespoň ty občany, kteří v dané lokalitě bydlí (začátek, průběh, součinnost). I tady má město rezervu.

OD OBRÁZKU K REALITĚ

Studie, obrázek, článek… Dobrý začátek! Ale co třeba: Studie, obrázek, výběrko, realizace?

Téměř v každých Radyňských listech se dočteme o tom, která studie byla kde zadána a jak pokračují studie na tom či onom. Za ty roky jich bylo už vyhotoveno tolik, že prsty na rukou a nohou by nestačily, nemluvě o finanční stránce. Kde je ale realizace? Proč toho tolik zamrzne po zhotovení studie?
Koncepčnost návrhů je bezesporu nutná a studie k ní přispívají velkou měrou. Že chybí peníze? To přeci není pravda, když jsou každoročně o desítky milionů korun nižší výdaje, než se v rozpočtu plánovalo. Ono šetřit na investicích opravdu není dobrá investice do budoucna. Budeme projekty realizovat, o tom je řeč. Co veřejnost uvidí na obrázku, to musí vidět i v realitě. Pamatujete v Radyňských listech třeba na prostranství u pumpiček?

Chceme se zasadit o to, aby vyhotovené studie neskončily jako pěkné obrázky v Radyňských listech (a někdy ani to ne) nebo v šuplíku, ale abychom je viděli ve skutečnosti.

A COPA VAŠE BABI?

Užívá si života v Plzenci! Přesně tak, chceme vybudovat nový dům pro seniory, který nebude na periferii města a života zde.

Realizace „Smetanky“ přinese i otázku, jak začít a které budovy postavit z peněz města. Na ty se pak teprve budou nabalovat další soukromé investice. Jednou z hlavních investic města by měl být nový domov pro seniory, který bude vhodně propojený se životem našeho města.

A COPA VAŠE BABI?

Užívá si života v Plzenci! Přesně tak, chceme vybudovat nový dům pro seniory, který nebude na periferii města a života zde.

Realizace „Smetanky“ přinese i otázku, jak začít a které budovy postavit z peněz města. Na ty se pak teprve budou nabalovat další soukromé investice. Jednou z hlavních investic města by měl být nový domov pro seniory, který bude vhodně propojený se životem našeho města.

DLUHY NEJSOU TRENDY

Jednoduchá matematika: Dobrý plán + včasná soutěž namísto úvěru = nižší cena zakázky a zbývá víc peněz do budoucna. Kam budeme investovat dál?

Toto téma je jedno z nejdůležitějších. Přitom pevná finanční ruka vedení našeho města zoufale chybí. Jak mají být připraveny investiční akce, aby byly výrazně levnější? Především včas. Projektové dokumentace včetně stavebního povolení musí být prováděny s ročním předstihem, ne v poslední chvíli na podzim daného roku. Dobré firmy nejsou schopny vyhrát zakázku, hned všeho nechat a běžet stavět do Plzence. Mají své kalendáře, často plné na měsíce dopředu. Přístavbu školy a stavbu haly chtít realizovat ze dne na den? Jen to nás připraví o miliony. Finanční výbor i opoziční zastupitelé roky vyzývaly vedení města k soutěži na školu a halu. Místo toho nás neustálé čekání na to, “až bude líp“, připravilo o desítky milionů.

NÁMĚSTÍ NENÍ JEN PLACKA

Do Plzně pro boty, pro dárek, pro zeleninu, pro léky. Plzeň je fajn, ale nákup v centru Plzence by nebyl k zahození. Jsme pro podporu místních podnikatelů a náměstí s obchody a parkem.

Centrum našeho města neplní svou přirozenou a očekávanou roli. Většina obyvatel zde pouze projde, když musí, ale nikdo se tu rád nezastaví. Lidé k tomu nemají důvod. Centrum města je tranzitní magistrála, domy ve Smetanově ulici ve vlastnictví města se bortí a zbytek prostoru je nevyužitý.
Starý Plzenec není předměstí Plzně, ale suverénní město. Město, které potřebuje kvalitní náměstí, jež v současnosti nemá, a na něj navazující zelený park propojující ulice obklopené veřejnou vybaveností – obchody a službami. Budeme podporovat drobné živnostníky v centru města a poskytneme jim prostor pro další rozvoj. Potřebujeme kvalitní a důstojné centrum citlivě dotvářející historický ráz. Zasadili jsme se o vytvoření územní studie na centrum. Nyní aktivně řešíme další kroky
k tomu, aby se pouhá studie proměnila ve skutečnost.

Po volbách bude potřeba dořešit otázku dopravy v centru. Je potřeba pracovat na řešení, které sice odvede část dopravy z centra, ale zároveň nepoškodí místní obchodníky. Na toto téma je potřeba vyvolat diskusi.

POSTAVIT NESTAČÍ

Nenechme zub času, aby si předčasně vzal, co může být dlouho k užívání. Pečlivá údržba majetku je vizitkou dobrého hospodáře.

Často se všichni soustředí na výstavbu, ale každá stavba následně potřebuje i údržbu. Ta je někdy z pohledu nákladů náročnější na finance i na zaměstnance. Budeme pečlivěji udržovat majetek města, ať už jde o skatepark, dětská hřiště, mosty, lávky. Jak například může být někdo ve vedení města a nevšimnout si rezavého a uhnilého zábradlí u hlavních silnic?
Sekání trávy je evergreen, bohužel doslova. Občané sekají obecní trávu před svými pozemky už roky ve svém volném čase a zadarmo, protože posekání od obce se nedočkají. Alespoň veřejné poděkování by si zasloužili, nemyslíte?
Nedostatečné personální i strojní zajištění souvisejících služeb ze strany města je zjevné. Domníváme se, že město naší velikosti potřebuje samostatnou organizační složku ve formě technických služeb s lepším zázemím a dostatečně personálně zajištěnou. A nejde jen o péči o zeleň, ale například i o úpravu vozovek v zimě nebo úklid města. Mnoho prací, které dnes město objednává u externích firem může pomocí vlastních technických služeb samo zajistit.
Je třeba provést pečlivou finanční analýzu v této oblasti a přijít s optimálním řešením.

UKONČÍME DALŠÍ CHÁTRÁNÍ MĚSTA

Každý nemá štěstí žít na tak krásném místě, buďme hrdi na naše kulturně – architektonické dědictví. Nechat spadnout = navždy nechat zmizet.

Při cestování po naší zemi si vybíráte, kam pojedete, co od místa očekáváte, uvidíte, co vás zaujme a zanechá ve vás hezký zážitek.

V Plzenci je to zajisté Rotunda a Radyně na opačném konci města. Každý tedy projde nebo projede střed města. Co tam vidí, všichni víme.

Máme štěstí, žijeme v jednom z nejkrásnějších měst, a díky dědictví našich předků je naše město výjimečné. Je hodnota, kterou přispívá naše generace alespoň srovnatelná?

Chceme být hrdi nejen na to, co nám zde zanechali minulé generace. Udržme hodnotu kulturně – architektonického dědictví. Jsou budovy a další stavby, které si už dlouho zaslouží péči a využití, ne čekání na pád. Nechceme je nechat spadnout, a nenecháme je spadnout.

Lidé PRO – kandidáti

 Ing. Jan Eret, 45 let, lídr PRO Plzenec, investiční technik, ekonom

Starý Plzenec si získal moje srdce už od dětství a ani studium na VŠE v Praze mě nezlákalo jinam. Mnoho let se věnuji práci v místních samosprávách, ať už z pohledu ekonoma, získávání dotací nebo investic. V posledních letech jako investiční technik v Dobřanech s úžasem sleduji, jak se může město ve všech ohledech kvalitně a rychle rozvíjet. Večerní návraty Bezručovou ulicí, náměstím a Smetankou mi pak každý den připomenou zcela odlišný stav našeho města oproti Dobřanům. A přitom jsem přesvědčen, že máme na víc, jen to není bez práce.
Jako zastupitel mám radost z prosazení plánu investic. Chyběl tu dokument, kde by byly shrnuty plány města v oblasti investic a pravidelně se aktualizoval. Těší mě zrealizovaná architektonicko-urbanistická soutěž na centrum města. Postupnými kroky bojuji o lepší přístupnost informací pro občany. Naposledy uspěl návrh na zveřejňování podrobných informací, kterými zatím disponují jen zastupitelé. Navrhl a prosadil jsem na zastupitelstvu veřejné projednávání napojení Finkova pole. Bohužel ho rada města nezrealizovala.
Vadí mi absence ekonomického pohledu na rozvoj města. K plánování investic patří i finanční stránka. Zkrátka musíme na to mít. Je řada způsobů, jak zlepšit příjmy města i jak snížit náklady. Investice se nesmí připravovat a realizovat na poslední chvíli, jak tomu bohužel často je. Chystané zadlužení města stomilionovým úvěrem je podle mého názoru nezodpovědné. Rád bych se zaměřil i na komunikaci a zvýšení respektu k názorům občanů. Chybí mi veřejná projednávání a informování občanů o záležitostech, které se jich týkají. I o opravě jejich ulice se dozvídají pozdě.
Moje vize Plzence za čtyři roky? Z každé čtvrti v Sedlci a Starém Plzenci bude možné dojít do školy po chodníku. Na všech příjezdech do našeho města budou zpomalovací ostrůvky a přechody pro chodce. Zvláštní péče bude věnována bezpečnosti dopravy v Sedlci a zklidnění dopravy na Malé Straně. Využije se dotací na dětské skupiny a tím se doplní chybějící kapacita mateřských škol. Radnice bude s občany komunikovat otevřeně a s respektem. Problémy se budou řešit individuálně v jednotlivých ulicích přímo s Vámi a včas.

 

 

 Ing. Jiří Šimána, 44 let, programátor, konzultant

Jsem jedním ze zakládajících členů spolku Pro Plzenec. Řešili jsme s kamarády, jak nejlépe prosazovat změny k lepšímu v našem městě. Velkou motivací byl pro mě pohled na stav města v porovnání s mým původním bydlištěm. Přistěhoval jsem se z menší obce, kde byly vyasfaltované všechny cesty na rozdíl od Sedlce a Plzence. Dalším důvodem bylo chování vedení města k občanům. Všude jsem zažil mnohem vstřícnější postoje. Dokonce i nyní jako zastupitel ne vždy dostávám všechny informace potřebné k odpovědnému rozhodování. Pracuji na různých projektech v oblasti databází a datových skladů, převážně jako programátor nebo analytik. Proto vím, jak jsou důležité různé náhledy na problematiku.
Se zájmem se věnuji kvalitě smluv a všech materiálů, které schvaluje zastupitelstvo. Můj pohled na věc je takový, že vše se má dělat co nejlépe a je třeba se z případných chyb poučit do budoucna. V tomto volebním období jsem se zabýval připomínkami k územnímu plánu, problematikou zdvojkolejnění železniční trati i stavu dopravy v centru města. Bohužel ne všechny moje připomínky byly vyslyšeny. Byl jsem jedním z iniciátorů snahy, aby se konečně začalo něco dělat s domy ve Smetanově ulici. Mým cílem je pokračovat v započaté práci.

 

Ing. arch. Martin Stark, 31 let, architekt, VŠ pedagog

Jsem autorizovaný architekt, publicista a pedagog zabývající se udržitelnou a pasivní architekturou. Lektor Centra pasivního domu a ČKAIT. Vystudoval jsem architekturu a stavitelství na ČVUT v Praze s oceněním za mimořádné tvůrčí a studijní výsledky a uspěl v arch. soutěžích u nás i v zahraničí (Šanghaj, Astana, Brest…). Založil jsem vlastní architektonický atelier. S kolegou stojíme za návrhem první energeticky aktivní veřejné budovy v Česku. Souběžně s praxí vyučuji architekturu na ČVUT a zabývám se výzkumem obnovitelných zdrojů energie a stínění u historických staveb.
Minule jsem v podobném medailonku vytyčil cíle, ke kterým, jak věřím, by město mělo směřovat. Místo toho, abych psal nějaké předvolební sliby, raději napíšu, jak jsem již přispěl k naplnění těchto cílů a se stejným odhodláním budu přispívat i nadále. Například: „Veřejný prostor ve Smetanově ulici je potřeba revitalizovat tak, aby skutečně fungoval jako centrum města a místo pro setkávání lidí.“ Prosazoval jsem záměr a podílel se na přípravě soutěže na centrum „Smetanka“ a byl členem odborné poroty. Nadále se spolupodílím na dalších krocích vedoucích k důstojnému centru, které si naše město zaslouží.
„Smysluplný rozvoj našeho města a veřejného prostoru při uchování kulturně-historických hodnot.“
Podílel jsem se na prosazování záměru a přípravě zadání na funkci městského architekta, jsem členem výběrové komise.
„Veřejné osvětlení má příjemně osvětlovat, ne pálit do očí a být majáky pro široké okolí.“
S notnou dávkou trpělivosti, snahy a mých odborných znalostí v oblasti vlivu světla na zdraví a psychickou pohodu člověka se už v některých ulicích podařilo realizovat i veřejné osvětlení s potlačením světelného znečištění, např. integrovanou stínící mřížkou a regulací intenzity v čase.
Další činnost: Mé připomínky k projektu přístavby školy a sportovní haly vedly k úpravě do pasivního standardu a tím dosažení vyšších dotací a nižších provozních nákladů. Řeším problematiku supermarketu a ve stavební komisi se vyjadřuji k řadě věcí týkajících se dopravy a silnic, veřejných prostranství, územního plánování.

 

 

Ing. Petr Jelínek, 37 let, vedoucí řízení dodavatelské kvality

K PRO Plzenec jsem se dostal náhodou. Většinu hlavních členů jsem poznal dříve, než jsem se dozvěděl, že jsou aktivní v komunální politice. Postupně jsem se sám začal zajímat o situaci v našem městě. Rozhodl jsem se, že bych mohl být užitečný a do činnosti sdružení se aktivně zapojím.
Mnoho let pracuji v oblasti dodavatelské kvality. Orientuji se v problematice dodavatelsko-odběratelských vztahů, uplatňování smluvních nároků a řešení sporů. Své praktické zkušenosti ze soukromé sféry mohu uplatnit i na úrovni místní samosprávy. Sedlec a Plzenec mají mnoho předností. Namátkou bych jmenoval krásné okolí, nespočet přírodních a historických památek. Je tu klid, zároveň ale máme krajské město za kopcem. Naše město má také slušnou dopravní obslužnost. Vlastně neznám lepší místo, kde bych chtěl žít.
Zároveň mi ale i vadí, že zásadní problémy našeho města se dlouhodobě nedaří vyřešit. Jiná města se oproti Plzenci posouvají dopředu úplně jiným tempem. Ve službách, bezpečnosti, infrastruktuře. U nás vše velmi dlouho trvá, o všem se mluví, ale věci se nehýbou. Město tak ztrácí příležitosti k rozvoji.
Chybí mi možnost bezpečného pohybu po městě pro všechny obyvatele, obzvláště naše děti. Je to obecný problém Plzence. Chodníky, přechody… Veřejný prostor je také velmi nefunkční. Chybí místa k odpočinku, lavičky. Ale není to jen o tom, něco rychle instalovat, když si o to lidé napíšou v participativním rozpočtu, ale také vhodně a citlivě volit umístění. Mám pocit, že v Plzenci nějak jedno nenavazuje na druhé. Jdete po ulici a na konci nedodělaného chodníku stojí ve vozovce kontejner na tříděný odpad. Ten je navíc přeplněný a odpad z něho rozfoukává do okolí vítr. Nedokážu si takových věcí nevšímat.

 

 Mgr. Alena Lunterová, 38 let, učitelka na základní škole

Do Plzně jsem přišla před téměř 20 lety studovat a už jsem tu zůstala. Když se naskytla možnost bydlet ve Starém Plzenci, neváhala jsem. Je to pěkné místo k bydlení, na první pohled. Postupně jsem si začala všímat nedostatků. Zafouká vítr a zhasnou lampy. Děti nemůžu pustit ven na kole, protože ulice, silnice a zkrátka prostranství to nedovoluje a je to zkrátka nebezpečné. Při procházce s kočárkem nebylo kde se posadit. Když uklidím po svém psovi, nenajdu veřejný odpadkový koš. Nebezpečný přechod pro chodce u školy, protože „náměstí“ není náměstí, ale jedna velká tranzitní křižovatka. Snahy o rozvoj zástavby vnímám jako pěkné,
nicméně veřejná infrastruktura tomuto tempu rozrůstání obce prostě nestačí.
Před pár lety jsem se seznámila s Janem Eretem a dalšími skvělými lidmi z Pro Plzenec. S lidmi, kteří chtějí pro Sedlec a Plzenec pracovat tak, aby za nimi byly vidět výsledky průběžně nejen před volbami. S lidmi, kteří naslouchají lidem i bez petic. Jsem ráda, že se k nim můžu počítat i já.
Mojí odborností je školství. V soukromé sféře jsem pracovala téměř 15 let jako lektorka anglického jazyka, a také na administrativních a obchodních pozicích. V současné době pracuji jako učitelka v ZŠ.
Co mi v našem městě chybí? Postrádám chodníky, protože současný stav může vyhovovat málokomu. Chybí mi sportoviště, kam bych mohla s dětmi zajít, když je venku pěkně, např. okruh pro inline brusle. V zástavbě panelových domů naprosto chybí hřiště – fotbal, basketbal, jak je tomu zvykem v ostatních obcích kolem Plzně. Přála bych si více zeleně a prostoru, kde bych mohla s rodinou trávit volný čas.
Co se mi na našem městě líbí? Blízkost lesa, Radyni viditelnou ze všech směrů, když přijíždím domů. Mám ráda vybavené papírnictví paní Kaslové, kopec na rotundu, starý třešňový sad a především vstřícnost místních lidí.

 

 Ing. Jan Kotora, 42 let, investiční technik, projektant

Pracuji mnoho let jako investiční referent. Mám na starosti přípravu a realizaci jednotlivých investic, především stavby vodohospodářské infrastruktury a veřejných komunikací. A to jsou i problematické a zanedbané stránky našeho města. Je pro mě těžké to nevidět.

Mám dojem, že v Plzenci se realizují projekty, které nejsou aktualizovány, nepočítají s rozvojem. Jako příklad by se dala uvést malá kapacita mateřských školek. Přestože byly před pár lety obě školky přistavěné, je jejich kapacita již nyní nedostačující. Realizují se projekty, které postrádají návaznost. Příkladem může být ukončení chodníku v Sedlci na křižovatce Školní a Smetanovy ulice, kde zakopnete o obrubník a o sloup si dáte facku. Prostě vím, že se věci dají dělat jinak a lépe.
Jak asi působí nejen na návštěvníka, když jedete po Plzenci a na několika místech vidíte skládku stavebních materiálů, odpadů, polorozpadlé chodníky, štěrkplácky a rozpadající se domy – to vše v centru města na veřejném prostranství a na pozemcích města. Chybí snaha o hezčí a smysluplnější veřejný prostor, prostor pro lidi.
Starý Plzenec má skvělou polohu, úžasnou historii a je obklopen fascinující přírodou. Vždyť které město se může pyšnit tím, že je zasazeno do údolí, protéká jím klidně meandrující řeka s dvěma rybníky, kde na jedné straně shora shlíží rotunda a z druhého kopce vše stráží Radyně. Jsem rád, že se občané aktivně angažují. Ať už jsou to spolky nebo jen obyčejní lidé, kteří se snaží, aby byl Plzenec o něco hezčí.

 

 Bc. Jitka Svobodová, 34 let, náborářka, personální koordinátorka

Jako máma tří malých dětí bych si přála, aby místo, které jsme si vybrali pro život, vzkvétalo. Chci ukázat nejen svým dětem, že pokud si něco přejeme, je třeba se zapojit – sdělit názor, naplánovat akci, přidat ruku k dílu.
Jako řadový občan jsem začala pravidelně navštěvovat zasedání zastupitelstva a viděla, jakým způsobem členové Pro Plzenec pracují, komunikují, připomínkují. Řekla jsem si, že bych jim ráda v jejich práci pomohla.
Na Plzenci se mi líbí vstřícnost místních lidí. Kdykoli mi dojde mouka, potřebuji pohlídat děti, nebo zalít květiny, vždy se v okolí někdo najde. Babičky jsou rády, když jim nabídnete svezení autem do kopce nebo pomoc s taškou a ještě vám povypráví, jak to tu vypadalo kdysi. Když se dáte do řeči s cizími lidmi o zahrádce, věnují vám pár odkopků, aniž byste si vůbec troufl i pomyslet je o ně požádat. Zkrátka je tu mnoho lidí, kteří vás přijmou s otevřenou náručí, i když jste pro ně cizí. Tomu říkám domov.
Naopak tu ze strany vedení města postrádám snahu o předcházení problémům, ochotu přiznat chybu a férovou komunikaci. Dostatečné informování o akcích jednorázových i pravidelných. Z těch hmatatelnějších věcí mi tu chybí školky s dostatečnou kapacitou, chodníky, funkční veřejné osvětlení a prostor pro malé podnikatele, například prodejna zeleniny a farmářských výrobků.
Zabývám se náborem, koordinací lidí, zlepšováním kvality služeb a komunikace vůči zákazníkovi. Nabízím pomoc s tím, jak komunikovat s občany, spolky, ale i zaměstnanci a zastupiteli tak, aby bylo vše jasné, transparentní a efektivní.
Krom zmíněné férové, jasné a funkční komunikace bych ráda podpořila komunitní život mladých rodin a pomohla jej propojit se staršími lidmi, kteří by
přivítali společnost. Pojďme si navzájem povídat a pomáhat.

 

 Mgr. Roman Suda, 47 let, ředitel dětského domova, speciální pedagog

Jsem speciální pedagog, ředitel dětského domova, místopředseda a sportovní ředitel Českého paralympijského výboru a předseda tělovýchovné jednoty pro zdravotně postižené sportovce.
Během své praxe v sociálních službách jsem připravoval několik národních i mezinárodních projektů k transformaci sociálních služeb v ČR. Zajišťoval jsem realizaci chráněného bydlení pro osoby se zdravotním postižením a projekty k navrácení osob se zdravotním postižením do běžné společnosti.
V Plzenci žiji s rodinou od roku 2015 a není mi lhostejné, jak se zde nám i dětem žije. Po několika letech života zde jsme zjistili, že pokud máme nějaké připomínky k fungování v obci, není jednoduché najít někoho, kdo by se ochotně naším podnětem zabýval. Zkušenost časem ukázala, že vznesení dotazu zastupitelům Pro Plzenec fungovalo jinak, komunikace byla vždy věcná, vstřícná a s jasným výsledkem.
Jsem aktivní ve sportovních aktivitách pro zdravotně postižené. Mám bohaté zkušenosti s přípravou a realizací sportovních a kulturních akcí. Díky tomu se dobře orientuji v dotačních titulech na úrovni Plzeňského kraje, České republiky i zahraniční podpory (ESF – Evropský sociální fond).
Baví mě sport, příroda. Se sousedy nás spojují hlavně naše děti, které chodí do školy a na společné kroužky. V Plzenci je skvělé, že je možné posedět u dobrého jídla a pití, a to hned v několika různých restauracích.
V Sedlci a Plzenci mi chybí dořešená infrastruktura (chodníky, komunikace). Chybí mi věcná komunikace se zástupci vedení města. Chybí mi koncepční výstavba města. Z mého pohledu probíhají rekonstrukce a výstavba komunikací nekoordinovaným způsobem, například rekonstrukce Bezručovy ulice společně s rekonstrukcí železniční trati.
Vedení města, kde se většina lidí zná, by mělo naslouchat občanům, informovat je o činnosti, a hlavně si uvědomit, že jsou tady jako servis pro občany a ne naopak. Při zdravé komunikaci se eliminuje faktor nepochopení, neinformování a špatných informací.

 

Sylvie Linhartová, DiS., 34 let, sociální pracovnice
Ing. Vlasta Benediktová, 40 let, krajinná ekoložka
Ing. Jiřina Petříková, 36 let, bankovní sektor, prevence praní špinavých peněz
Mgr. Lenka Šimánová, 43 let, koordinátorka činností YMCA, výuka jazyků
Ing. Michal Riegel, 46 let, marketingový ředitel
Mgr. Marcela Jelínková, 38 let, koordinátorka pro ČNRDD, o. p. s.
Jakub Lehký, 37 let, elektrikář
Ing. Petr Polívka, 45 let, vývojář
Markéta Poncarová, 42 let, advokátní asistentka

Podcasty PRO Plzenec

Když se řekne v angličtině 4, je to PRO

Získali jsme do voleb krásné číslo 4, jakoby čekalo přímo na nás. Bude nás provázet až do komunálních voleb 2022. Naše přání, aby se Sedlci a Plzenci opravdu dařilo, ale zůstane už napořád. Neslibujeme rychlá řešení, chceme, aby to, co děláme, bylo opravdové a smysluplné.

Úterý 20. září od 9:30 do 18:30, proluka ve Smetanově ulici.

Přijďte se k nám pobavit, sousedsky popovídat či zeptat se na cokoli, co máte na srdci. Zajímají nás Vaše nápady, názory a podněty. Rádi bychom Vám představili naše plány a seznámili s našimi kandidáty. Lépe se poznejme a užijme si příjemný (téměř) podzimní den! Zveme Vás na kávu a domácí dezerty. V 17. hodin se můžete dozvědět víc o Smetance v přednášce Ing. arch. Martina Starka. Děti si mohou přijít zařádit na skákací hrad či tvořit na výtvarných dílničkách